Lenka Siváková
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1327x
Lenka Siváková
Rozmohl se nám tu takový nešvar, děti ve školce nechtějí pít mléko!
Měla jsem tu čest zavítat na třídní schůzky do jedné školky v našem hlavním městě. Na třídní schůzce ve školce jsem předtím nikdy nebyla a tak jsem byla zvědavá, co se asi tak může projednávat, že to paním učitelkám i rodičům stojí za to, aby si udělali volné odpoledne, pro děti pořídili hlídání a vydali se do školky.
Lenka Siváková
Iveta Bartošová, Čapek a novinářská etika
Je to paradox! Celé odpoledne jsem strávila pročítáním fejetonů, článků a všeho možného, co se týče novinářské činnosti Karla Čapka.
Lenka Siváková
Tak tedy šípková marmeláda...
Marmelád už jsem za svůj život pár udělala, však na tom také nic není, člověk vezme kupu ovoce, rozvaří ho, přidá cukr, pektin, nalije to všechno do skleniček a zavaří v tom velkém hrnci, co v něm maminka vyvářela plenky, když jsme byli malí. Vzhledem k mé úchylce všechno zkusit a umět si všechno vyrobit jsem po šípku pokukovala již delší dobu. Šípkový čaj je jasný, ale co ta marmeláda? Jak se to udělá, aby tam nebyla ta zrníčka a aby z těch tvrdých bobulek červených jako trenýrky vzniklo něco, co se dá namazat na chleba? Teď už vím, že se udělá horko těžko, ale nepředbíhejme ;-)
Lenka Siváková
Proč to hodní kluci mají těžké?!
Ten hřejivý pocit u srdce, když vám rodiče řekli: „Ty jsi ale hodný kluk,“ zmizel někde v dáli přibližně kolem třináctého roku. Pokud jste nadále zůstávali hodnými kluky v pubertě, byli jste pro své vrstevníky pravděpodobně maminďáčci, šprti nebo minimálně divní.
Lenka Siváková
Kam s ním? S učitelem!
„Tohle by možná učitel neměl říkat.“ Napadlo mě dnes, když jsem o polední pauze dětem vysvětlovala, že škola není to nejdůležitější v životě. Pak mě však napadlo, že by možná naopak měl.
Lenka Siváková
Fejeton z vlaku
Cesta z Prahy se až do Berouna nesla v poklidném duchu knihy a čokoládových kaštanů.
Lenka Siváková
Vesnice na Cibulce, aneb co byste v Praze nečekali
„Co nemáte rádi na Praze?“ „Je moc velká, je tu příliš lidí, je neosobní, nikdo se na sebe neusmívá, lidé do sebe vráží na ulicích a co, že se neomluví, ani se neohlédnou...“ To je jedna z nejčastějších odpovědí, které jsem dostala na mou otázku, jež tento sloupek uvozuje.
Lenka Siváková
Těžký úděl rodičů absolventa
Moje vlastní matka si o mně myslí, že jsem cvok. Pokaždé udělám tu chybu, že když mi zavolá a zeptá se, co je nového, tak jí pravdivě odpovím.
Lenka Siváková
Žena a zvíře
Nedávno jsem se dívala na jeden klip Rolling Stones a po chvíli sledování křepčení Micka Jaggera si říkám: „To je ale ošklivej chlap.“ A hned vzápětí mě napadlo: „Ale zcela jistě nikdy neměl problém sbalit nějakou holku.“
Lenka Siváková
Cesta do školy, aneb jak jsem se naučila chodit za ni
Cesty do školy jsou různorodé, některé jsou dlouhé, některé krátké, některé jsou zpříjemněné zpoceným davem v MHD, jiné zase pěší chůzí v dešti. Málokoho však napadne, jak zajímavý může být konec těchto cest, tedy samotný vstup do školského zařízení.
Lenka Siváková
Paříž, město, kde bydlí láska?
Kolikrát jsem slyšela přirovnání pro město Paříž, které mělo co dočinění s láskou? Bezpočtukrát, stejně jako vy. Pokud někde vyslovíte „město lásky“ či „město milenců“, každý má hned jasno. Popravdě řečeno jsem tomu nikdy moc nerozuměla.
Lenka Siváková
Krátké zamyšlení nad úmrtím Václava Havla
Být veřejnou osobností je úděl. Málokdo se zdravým rozumem se rozhodne obětovat energii na to vstoupit do tohoto kolbiště, kde bude všemi porovnáván, komentován a souzen za svou osobnost i své činy. Naštěstí u některých lidí přeci jen převládne potřeba aktivně něco činit i za tuto cenu.
Lenka Siváková
Jednou za pět let
Život se prý točí v kruhu nebo lépe řečeno ve spirále, cituje Nietzscheho filozofické myšlenky Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí. Jdu si takhle po ranní ulici Dunkerque, kdy na jedné straně ulice je stín a na druhé vám před chvílí vyšlé slunce svítí přímo do očí, tak je přivřete a vidíte celou ulici mlžně ozářenou. Jdu dál tlačíc před sebou kočárek, Tylda si zakrývá oči a v tu chvíli mi tahle myšlenka bůhví proč vytane na mysli...
Lenka Siváková
Opravdová láska
Na druhém stupni základní školy, jsem seděla v lavici s Šárkou. Bylo to takové nucené spojenectví, v podstatě jsme na sebe zbyly, ale postupně, když jsme se společně prokousávaly stovkami hodin všemožných předmětů, stávaly se z nás přítelkyně.
Lenka Siváková
A to je ten koloběh života...
„Žádost o pracovní místo“ zadala jsem do vyhledávače a ve vteřině se mi ukázalo několik odkazů, jak psát žádost, jaký je formulář, tipy a triky pro psaní žádosti, ukázka žádosti: „Vážený pane řediteli...“
Lenka Siváková
Školní závislost aneb pohádka o učiteli
Vzala jsem do ruky staré sešity z gymnázia, lehce rozpadlé, jeden rozkousaný od psa a jak jsem je tak začala prohlížet, místo starých zažívaných pocitů, proč se toho proboha musíme tolik učit, se mě zmocnila nostalgie. Hýčkala jsem si každý nadpis a každou poznámku, která svědčila o tom, že jsem žila a byla tou studentkou věčně vyrušující, drzou a plnou nápadů, jak to udělat jinak, než po nás chce učitel. Vzpomněla jsem si na svoji slohovou práci - úvahu o vztahu žáků a učitelů, kterou jsem psala na střední škole a najednou jsem byla na té druhé straně a vnímala to úplně jinak.
Lenka Siváková
Déšť
Někdy ani nemusí člověk zažít něco velkého, aby se mu do mysli vkrádaly verše. Někdy stačí sedět za oknem a poslouchat déšť...
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: část 5. Všude dobře, doma nejlíp?
Ze začátku si neodpustím malé češtinářské (sémantické) okénko a podívám se na pravý smysl tohoto otřepaného rčení. Opravdu je všude, kam se dá dojet či doletět, dobře? A opravdu je doma vždy nejlépe? Dovolím si tvrdit, že nikoliv, nicméně si myslím, že pokud máte alespoň trochu štěstí, tak se pravdivost tohoto rčení naplňuje, což byl (a je) i můj případ.
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: Speciál - Přednáška z klinické psychologie
Zápisky z přednášky klinické psychologie na univerzitě Paul Valéry ve městě Montpellier, aneb jak vypadá náplň dne pilného studenta. Hlavní aktéři: Lenka, Mirka a neznámý chlapec
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: část 4. Výlet do Perpignanu a ještě dál
Někdy, i když se usilovně snažíte přesunout za sluncem, máte prostě smůlu a slunce uteče zas o kousek dál. Tak tomu bylo, i když jsme se vydali na výlet za naším kamarádem do Perpignanu.
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: část 3. Hledá se byt, značka spěchá!
Naivita studenta jedoucího do zahraničí nezná mezí, alespoň co se ubytování týče.
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: část 2. Cesta do neznáma
S druhou částí tajného deníku přicházím až o něco později, než jsem původně měla v plánu. Potvrzuje se zde totiž psychologická poučka o tom, že když nejsou uspokojeny potřeby primární (rozumějte, když nemáte kde bydlet, co jíst, pít a kam chodit na toaletu), nemůžete uspokojovat potřeby sekundární (rozumějte psát blog).
Lenka Siváková
Tajný deník Lenky S.: část 1. Vyrážíme!!!
Už jste si někdy zkoušeli zabalit na půl roku či ještě déle? Pokud ano, moc dobře víte, o čem mluvím, pokud ne, první čeho si všimnete, je, že ať začnete balit kdykoliv, vždycky je to pozdě.
Lenka Siváková
Miluji knihy
Miluji knihy. V dnešní době, je toto tvrzení možná trochu podivné až odvážné, ale je to tak.
